Fair Trade módní oblečení z Nepálu. Vše pro milovníky jedinečné a originální orientální módy plné kreativity, kterou budete milovat

Bez soli není života

Bez soli není života

A přesto je konzumace soli v dnešní době zdraví velice škodlivá. Tento rozpor vzniká tím, že současná tzv. kuchyňská sůl má s prapůvodní solí jen velmi málo společného. Dnešní kuchyňská sůl (dále jen kuchyňská sůl) je téměř výlučně NaCl. Přírodní krystalická sůl je mnohem více než jen NaCl: „skládá nejen ze dvou, ale ze všech přírodních prvků“. Jsou to přesně ty přírodní prvky z kterých se skládá naše tělo a z kterých kdysi vznikl náš život v praoceáně. Naše krev, což je velice zajímavé, je svým složením identická se složením vody v praoceánu. Je opravdu překvapivé, že krev má dodnes stejnou koncentraci roztoku vody a soli, nebo-li solanky, jaký měla voda v praoceánu v době, kdy život opustil moře. Tato solanka v našem těle protéká po více než 90 tisících kilometrech tekutinových drah a zajišťuje stále vyrovnané a regulované udržování tělesných funkcí našeho organismu.

Jak se ze soli stal NaCl

Při vzniku průmyslu se začala přírodní sůl chemicky čistit a byla zredukována na sloučeninu NaCl. Esenciální minerály a stopové prvky byly označeny jako „nečistoty“ a byly ze soli odstraněny. Takto ochuzená sloučenina NaCl představuje nepřirozený izolovaný stav. Nemá s původní přírodní solí nic společného a nemůže ani její funkci v našem organismu zastoupit.

Proč potřebujeme sůl jako celek i s jejími minerály

NaCl je sama o sobě agresivní substance. Z pohledu biochemie je její vhodnost pro organismus zajištěna jen v případě, že jsou na ní navázány vyrovnávající minerály (draslík, vápník, hořčík, ..) a ostatní stopové prvky. Tyto minerály a stopové prvky mají navíc, biofyzikálně viděno, velice specifické frekvenční vzory, které zaručují geometrickou stavbu struktur. Když tyto geometrické struktury nejsou v soli obsaženy, nemůže-me z ní přijímat žádnou energie a také žádnou životní sílu. Proto bychom přírodní sůl měli konzumovat pro její frekvenční vzory, které jsou shodné s frekvenčními vzory našeho těla.

Jak konzumace čištěné kamenné soli zatěžuje naše tělo

Lidské tělo potřebuje cca 0,2g přírodní soli denně (dále jen soli). Teprve když dostaneme méně než 0,2g soli na den, dostaví se tzv. solný hlad….známý u zvířat.Většina lidí trpí nedostatkem soli, i když jejich těla jsou přesycena NaCL. Průměrná spotřeba kuchyňské soli na osobu v dnešní západoevropské kultuře je cca 12 – 20g denně. Tělo identifikuje kuchyňskou sůl jako agresivní buňkový jed, jako nepřirozenou agresivní substanci, kterou díky své inteligentní vlastní ochranné funkci chce opět co nejrychleji vyloučit. Náš organismus dokáže vyloučit přes ledviny pouze 5 – 7g kuchyňské soli denně (v závislosti na věku, postavě a pohlaví). Proto jsou naše vylučovací orgány permanentně přetěžovány. Také skoro v každém konzervovaném produktu je NaCl obsažena jako konzervační látka, takže i kdyby člověk doma už vůbec nesolil, přijme více kuchyňské soli než je vůbec schopen vyloučit. Přebytečnou kuchyňskou sůl, kterou nebylo tělo schopno vyloučit se snaží formou izolace zneškodnit. To se děje tak, že tělo obklopí molekuly NaCl molekulami vody, tím ionizuje natrium a chlor, čímž se NaCl neutralizuje. Voda k tomuto nutná však pochází z našich vlastních tělních buněk. Naše tělo musí tuto vysoce-strukturovanou buněčnou vodu obětovat, aby zneutralizovalo NaCl. Při tomto procesu tyto buňky, kterým je odebrána voda, odumírají.

Další následky konzumace kuchyňské soli

Dalším následkem konzumace kuchyňské soli je tvorba překyselených edemů (otoků) a celulitidy (vodní pokožky). Na každý gram NaCl, který už nemůže naše tělo vyloučit potřebuje 23g buněčné vody. Je-li obsah NaCl přesto ještě moc vysoký, tělo ho opět zkrystalizuje. K tomu využívá organismus zbytkové stavební části živočišných bílkovin, které jsou obsaženy např. v mléce. Ty jsou pro tělo jinak bezcenné, dále nevyužitelné a musí se jich zbavit.Při tomto procesu vzniká kyselina močová. Pokud se tělu nepodaří tuto kyselinu vyloučit, sloučí se dále s NaCl a rekrystalizují spolu. Přednostně tento proces probíhá na kostech a kloubech. Následky této rekrystalizace jsou revmatické onemocnění jako dna, artrosa a artritida. Také tvorbu ledvinových a žlučových kamenů lze připsat na vrub sloučení NaCl s kyselinou močovou. Rekrystalizační proces je tedy nouzové řešení buněk a orgánů, které tělo krátkodobě chrání před nevratnými škodami, způsobenými nezodpovědnou konzumací potravy. Dlouhodobě ale působí pro tělo jedovatě, jelikož škodlivé substance nejsou vylučovány.

Košík je prázdný.
zboží v e-shopu: 529 e-shop systém banan.cz